Volejbalové soustředění.. aneb po dvaadvacáté
Letošní XXII. ročník volejbalového kempu v Česticích byl lehce okleštěn o jeho účastnice. Do chatek by se po dlouhé době vešla všechna děvčata, žádné stany. Nečekalo se přívětivé počasí, ale čestické souřadnice nás opět přesvědčily o opaku. Jako každoročně jsme chytli pěkné počasí. Kufry teplého oblečení nebyly třeba. Makalo se téměř do vyčerpání. Kadetky „krosovaly“, posilovaly, chtěly se stát opravdovými volejbalistkami, tak pilovaly lob. Holky, co nás letos doplnily, velmi překvapily. A hlavně jsme si s touto „věkovkou“ ohromně užili my, trenéři. Starší žákyně, letos mix holek a čtyř kluků, taky nabíraly fyzičku v lese. Kluci do hry a posilování vnesli příjemného ducha. Tady se začínalo tvořit nové družstvo. Pro přípravku se neslo soustředění v duchu OH v Tokiu. Vyráběla se trička, náramky, placky a olympijsky se sportovalo. Letní sporty, ale i zimní biatlon si holky užívaly. Volejbalové debly byly plně v rukou Ely a Kikiny ve straších a Barči a Prokopa v mladších dvojicích. Kuchyň pracovala na 150 %. A holky se činily, žádné zbytky, žádné ofrňování. Každý den odpolední buchtička – rybízová, štrúdl, mazance, Prošívaná deka, Farářův sen, slaná cukeťanda. Kdo přišel pozdě, viděl už jen prázdné plechy. V motorestu, kam jsme chodili na obědy, vařil přímo pan šéf. A vařil dobře, na talířích nic nezůstávalo. Naše dvorní prodavačka paní Šolínová pronajala obchod rodině Vietnamců. Takže otvíračka od nevidím do nevidím. Kromě pamlsků, chipsů a nanuků zde byl i velký výběr barev na vlasy. Že jsou holky neunavitelné, dokázaly v podvečerním trdlování, volejbalových hrách, opakováním, co se naučily, a hlavně v neustálých sázkách s trenéry Pítrsem a Filipem. Všechny je chtěli porazit. Super byl i volejbalový kvíz, kde z frekventantek bodovala opět Ela.
Když Tokio, tak medaile: Hláška Tokia: Sraz je v 15.30 u haly
Zlaté medaile: Monika za neustálou tejpařskou pohotovost,
Ela a Anet za obalované řízky
Stříbrné medaile: štafeta kluků 4x 400 m – běh s naplněnými lahvemi vody
Z mého pohledu bylo toto soustředění jedno z nejvydřenějších, i když se makalo, zbyl čas na zábavu a hodně jsme se nasmáli. har