Vídeň…aneb potřebujeme pasy?

Po delší odmlce jsme se vydaly do Vídně na tradiční turnaj pro starší žákyně. Turnaj pořádá náš starý známý Alfréd Kulhánek a  Sokol Vídeň. Letošní účast 15 družstev. Hned ranní odjez se ukázal dosti časově nereálný, chyběly dva pasy. Ale bylo počítáno s časovou rezervou. Poodpolední Prater zahájil naši návštěvu Rakouska. První zápas jsme hrály až v 17 hodin proti Radkersburgu. První set jsme se hledaly, ale nakonec výhra 2:1. Druhý zápas / již tradičně, dostáváme do skupiny vítěze turnaje/ Voley16 Vídeň. Nejdříve jsme se trochu handrkovaly s jakým míčem budeme hrát. Trenérka soupeře sice prohrála, ale na hřišti jsme zase prohrály my. Druhý den jsme zahájily vítězstvím nad Bisambergem a odpoledne jsme hrály o 5. místo s Klagenfurtem. Prohra 1:2 nás nakonec odsunula na místo šesté. I tak je to kvalitní umístění. Ukázalo se jaké máme mladičké, nezkušené a nevyhrané družstvo. Nezklamala Ela, na hřišti vynikala stále se lepšící Evča, Nikča bojovala, nahrávačky si vybíraly světlejší i temnější okamžiky. Odešel nám především příjem, bez něj se vyhrávat nedá, hořela vykrývka a selhal smeč. Místy jsme hrály jen já, já, já, ale je třeba hrát my, my, my. Výsledná hra nebyla tak špatná, ale projevila se nesehranost týmu. Turnaj byl super, především proto, že jsme poměřily síly s jinými družstvy než u nás v krajském přeboru.

PS: Já a můj kámoš z Prateru. TO JE ROZPĚTÍ….. har

Související obrázky: