Volejbalové soustředění… Čestice 2017
- srpna na autobusovém nádraží plno, plno děvčat, obrovské kufry, celý vozejk beden a tašek s pomůckami, plné auto proviantu a samozřejmě rodiče. Se slzami v očích mávali svým ratolestem… aneb týden bez nich.
Cesta vedla přes řadu objížděk, pokořili jsme i borohrádský podjezd a s příručními zavazadly nastal úprk k chatkám. Zaléhací pořádek je již léta stejný. Kadetky a juniorky do stanů, starší žákyně včele velitelsky, dozadu mladší žákyně a přípravka sídlí u koryta. Mladší přípravka a přehazovaná nahoře v chalupě a i letos jich bylo plno.
Zažitý scénář se rozjel v sobotu naplno. Znamená to: budíček, snídaně, tréninky, oběd, odpočinek, svačina, tréninky, večeře, zábava, večerka. Mezitím úklid, hygiena, siesty za chatkami a v oknech chatek, pózování v přilehlém parčíku, výběhy mezi paneláky, pobyt v blízkosti obecního úřadu – jen zde se totiž dá chytnout wifi. Po dvou dnech je jasné, kde koho najdeme, kluky zaručeně v chatce č. 7…ti byli letos oživením soustředění.
V kuchyni řádí Eliška a Sylva, ostatní občas při ruce. Kuchařinky nám vykouzlily tradiční baštu, jak se patří. Nic není nemožné: krupičná kaše, palačinky, řada buchtových variací, letos dokonce svatební koláče… do večera se po nich zaprášilo, nezapomenutelné pomazánky, tuny talířů se zeleninou, je libo utopence, rohlíček s nutelou.
O nezahálení ve chvílích volna se starala Naďa, letošní náramky, dešťové hole, přívěsky přilákaly i větší osadníky.
Při lesním krosu se nejedno tričko zapotilo, nejedno klíště přisálo, holky se ve svých výrazech proměnily v chlapce…, nevydržel nejeden kotníček, nejedno koleno.
Na hřištích bylo vidět, co udělá jeden prázdninový měsíc bez volejbalu. Prostě jelo se všechno od začátku.
Pilovaly se prstíky, bagřík, pohyb po hřišti, vbíhající nahrávka, hra v šesti, potřebné přebíhání, vrátily se večery volejbalu s místními chlapci… zřejmě nám dorostly holčičky v holky fešandy.
Hrály se debly, trojky a barevný minivolejbal.
Nezbytná relaxace v rychnovském bazénu letos končila o půl hodiny dříve. Poučeni z minulých ročníků, vlak nepočká, v bufetu však mají tolik lákadel k nákupu. Letos to všichni stihli.
Nechyběla ani noční hra.
A letos i pořádná noční bouřka, která se opravdu vyvedla, ozářená obloha, rány jako z děla, lilo jako z konve. Naštěstí v den poslední kanadské noci.
A tréninkový kolotoč se naplno rozjel pro Fandu, Lídu, Evu, Moniku, Ilonu a Alenu… občas Elišku a Lenku.
Související obrázky:
