V neděli 22.9 se téměř celé družstvo starších žákyň B zúčastnilo kvalifikace soutěže v České Třebové. Do bojů o co nejlepší umístění přijely bojovat holky z Litomyšle, Svitav A, Svitav C a samozřejmě nechybělo družstvo domácích Česká Třebová A. Většinu holek známe z loňské soutěže mladších žákyň, takže jsme už trošku věděli do čeho jdeme. Základní sestavu tvořila kapitánka Marťa Lazorová, Lucka Langrová, Kačka Paclíková, Renča Malinská, Anežka Kučerová a Marky Flídrová. Lavičku zahřívala Eliška Kastnerová, Zuza Krumeyová, Zuza Malinská Lucka Bednářová, Adél Bomberová a Kamča Sílová. První zápas s Litomyšlí jsme celkem hladce vyhráli 2:0, pomohl nám k tomu především dobrý servis. Druhý zápas se Svitavama A jsme prohráli 0:2, střídáme holky z lavičky, ale jednoznačně nás Svitavy udolaly lepším servisem a sehraností na hřišti, rovněž zápas s Českou Třebovou prohráváme 0:2 špatným servisem, příjmem i hrou v poli, snažíme se bojovat o každý míč, opět prostřídáme postupně celou lavičku, ale nejde to. Velké naděje vkládáme do posledního zápasu se Svitavama C, chceme zachránit a vybojovat alespoň celkové 3. místo, výškově menší holky by pro nás měly být jasnou záležitostí, ale opak je pravdou .. malé, ale šikovné … První set sice vyhráváme, ale stačí lehce prostřídat základní sestavu a už se dostáváme do velkých problémů. Nakonec se vrátí do zápasu Anežka, která nám pomohla k výhře 2:0 výborným servisem. Nejlepší hráčkou byla jednoznačně smečařka a kapitánka Marťa Lazorová, která měla nejen dobrý servis, ale vychytala na hřišti co se dalo. Velkou pochvalu zaslouží však celá základní sestava, Kačka na účku, Renča a Luca (jen kdyby vyskočila … to by byly hřebíky) na bloku, Anežka na smeči a Marky na nahrávce (hrála poprvé vbíhanou), lavička trošku zaostává, některé holky mají problém s postavením a hlavně pohybem na hřišti, ale soutěž teprve začíná a měla by to být pro ně motivace do dalších zápasů. Tak držím palce.

Související obrázky:

Tak nám končí prázdniny a začínají povinnosti nejen školní, ale i tréninky a soutěže. Sezónu jsme po soustředění v Česticích začali za úmorného vedra nejen v hale ale i venku 31.8. turnajem starších žákyň ve Svitavách. Náš A tým –  Sára, Lucka, Sába, Noemi, Áďa, Kiki a Bára doplnily o rok starší Zuzka, Nelča a Evča, které budou v letošní sezóně hrát hlavně za družstvo kadetek. Turnaje se zúčastnilo 16 družstev z různých koutů naší vlasti ve čtyřech základních skupinách. My jsme do prvního zápasu nastoupili proti týmu Svitavy B. Tak jako vždycky začátek nic moc, dlouho se rozehráváme a seznamujeme s míčem, vůbec to nemáme jednoduché, protože soupeřky nám v poli sbírají co mohou, ale nakonec po urputném boji urveme výhru 2:0. Na druhý zápas čekáme dlouhé 2,5 hodiny a před námi konečně tým Frýdku-Místku. Na jejich tvrdý a skákaný servis jsme však nenašli žádnou odpověď a zápas prohráváme 0:2. Velké naděje však vkládáme do souboje s Prostějovem, se kterým se rveme o každý bod a zároveň o druhé místo ve skupině. Zápas je to velmi vyrovnaný, nepustíme balón na zem, ale přesto koncovky obou setů nezvládneme a tím nejmenším rozdílem prohráváme 2:0, ale vůbec se nemáme za co stydět, byl to náš nejhezčí zápas z celého dne. Ve skupině končíme na 3. místě a o celkové umístění v turnaji si zahrajeme o krásné 9.-12. místo. Máme štěstí ? …. holky z Lanškrouna proti nám, známe se z loňské sezóny z mladších žákyň, nebojíme se postavit celou lavičku, ať ukáže co umí. Holky se perou o každý míč, ale nepřesný příjem a tím i náhra nás nenechá zápas vyhrát, opět prohráváme 0:2. Už je znát únava z celého dne a ještě nás čeká závěrečný zápas a opět máme štěstí ? … naše staré známé holky ze Svitav A, ale co, hlavně že si zahrajeme a zkoušíme se porvat o celkové 11. místo. První set jednoznačně vyhráváme a tak přijde střídání, aby si všechny holky zahrály, ale zase to nejde a prohráváme druhý set i tibreak. Celkové 12. místo je dobrým vstupem do nadcházející sezóny a pevně věřím, že to bude jen a jen lepší.  Na kapitánce a zároveň nejlepší hráčce Zuzce, Evče a Nelče je vidět, že jsou vyhranější a mají více zkušeností. Co však nejvíce postrádám je, že v týmu není ani jedna hráčka, která by byla tahounem a hecířem na hřišti, ať už když vyhráváme, ale i prohráváme, málo se radujeme a chybí radost ze hry nejen pro trenéra, ale i pro publikum, které nejvíce tvoří právě rodiče. Ale i tak se turnaj se vydařil, všem holkám a pořadatelům patří velká pochvala, protože hrát a vydržet celý den ve velkém vedru a dusnu … tak to chce klobouk dolů … Všechno se na nás lepí a tak se po vyhlášení osvěžíme alespoň nanukem ….

Do nadcházející sezóny bych holkám popřála výdrž, pevné nervy a hodně úspěchů.

Související obrázky:

A máme tu závěr sezóny ….. V letošním roce se soutěže trojek dívek (dříve přípravka) zúčastnilo celkem 32 družstev z celého pardubického kraje. Poličku zastupovalo 5 dívčích týmů, některé už tuto soutěž hráli v loňském roce a pro některé holky to byla letos premiéra a vůbec né špatná. Celkem se odehrálo 10 kol včetně kvalifikace, někdy to bylo hodně náročné, ale podpora fanoušků hlavně z řad rodičů byla skvělá a tak se vždy bojovalo až do konce ze všech sil. Jednoznačně tuto soutěž vyhrálo družstvo Svitavy A, druhé místo patří zaslouženě holkám, které hrály za Poličku B a patří jim velká pochvala a gratulace. Třetí místo obsadilo družstvo Svitavy D. Polička A obsadila 5. místo, Polička D 13. místo, Polička C 18. místo a benjamínci Polička E 27. místo. Všem holkám patří obrovská pochvala za bojovnost a nejvíc děkujeme rodičům a trenérům hlavně za pomoc, dopravu a skvělou podporu a fandění, bez Vás to prostě nejde a do příští sezóny hodně úspěchů, užijte si krásné prázdniny a doufám, že se v září opět sejdeme.

Související obrázky:

Tak jako vloni se naše mladší žačky opět těšily na dvoudenní turnaj „Zmrzliňák“ v Lupenici. . Mladší žákyně startovaly v počtu 22 družstev, z čehož Poličku zastupovala opět dvě – „Áčko“ a „Béčko“. Počasí nám už od rána přálo a tak jsme se pustili do bojů v jednotlivých skupinách.

Áčko ve složení Nomi, Áďa, Kiki, Luca, nehrající po zranění Sába, Renča, Áňa, Marky, Bára a Sára začali velmi slibně, výhry 2:0 nad polskou Wierzbicou a Kroměříží, poté remíza se Slávií, prohra s Lázněmi Bělohrad je však posunula v základní skupině na třetí místo, které nám umožnilo bojovat v neděli o celkové 11.místo. Holky předvedly velmi dobrý výkon, za což jim patří obrovská pochvala, velký posun a zároveň nejlepší hráčkou byla Noemi Boháčová.

Béčko ve složení Áďa, Elza, Anet, Kamča, Kačka, Luca B., Luca L., Zuza, Kája a Marťa se turnaje zúčastnili poprvé a moc se na něj těšili. Ve své skupině vydřeli v sobotu remízu s Českou Třebovou a Slávií, zbytek prohry s Lanškrounem a Rtyní v Podkrkonoší, což jim stačilo v neděli na boj o 16. místo. Všechny holky jsou herně velmi vyrovnané a tak pochvala patří nejvíce obětavým hráčkám, Marťě Lazorové a Zuzce Malinské. Po velmi teplém počasí některé holky vyrazily večer relaxovat do bazénu v Rychnově, zbylé trávily čas odpočinkem na pokojích a některé sledovaly zápas našich hokejistů o postup do finále na MS.

Nedělní ráno, brzký budíček už v 6:30 a probuzení do slunečného počasí nás opět vyslalo na hřiště a začaly boje o celkové umístění v turnaji. Byla znát únava po sobotě a tak Áčko po dvou výhrách a jedné remíze skončilo na 11. místě a béčko po jedné remíze a dvou prohrách obsadilo 19. místo. Všem holkám patří obrovská pochvala za předvedený výkon, za výdrž v teplém počasí a za super partu, která drží pospolu. Je vidět, že se holky zlepšují, naší nejsilnější zbraní je podání, nechybí ani bojovnost a chuť do hry, avšak pohyb a komunikace na hřišti trošku vázne, zvlášť u mladších holek. Velký dík patří rodičům z Jimramova, kteří s námi strávili celý víkend a fandili seč mohli, mladším i starším. Příští rok se chceme turnaje zúčastnit také, ale tentokrát už to bude v kategorii starších žákyň.

Související obrázky:

Tak zase po roce ve sváteční den 8. května vedla naše cesta do města Olomouc, kde jsme se zúčastnili turnaje mladších žákyň. Startovalo celkem 16 družstev. Áďa, Zuza, Nelča, Kiki, Bára, Marky, Áňa, Áďa, Sára, Nomi, Lucka a Míša přijely obhajovat loňské stříbrné medaile, ale už předem bylo jasné, že to nebude jednoduché. Ihned po zahájení začal urputný boj ve skupinách, my jsme se zde potkali s Českou Třebovou a Lanškrounem, se kterými jsme celkem bez problémů vyhráli 2:0, ale zápas se slovenskou Levicí jsme prohráli 0:2, soupeřky nás udolaly na jejich výborném servisu. Ve čtvrtfinálových zápasech jsme vyhráli nad Štenberkem a Svitavami 2:0, což nám zajistilo boj o třetí místo, kde jsme se potkali s holkama z Uherského Hradiště. Boj o bronz jsme nakonec jednoznačně prohráli po výborném servisu soupeřek a zbyly na nás jen brambory. Po desetihodinovém zápolení nakonec vybojovala prvenství děvčata z KCM Hradce Králové a stala se zaslouženě vítězkami Memoriálu J. Lona a M. Papcuna. Na druhém místě skončil tým z Levic a na třetím Uherské Hradiště. Turnaj se vydařil a děvčata se nemají za co stydět, i když se nám nepodařilo obhájit loňské druhé místo, hra to bylo moc pěkná a je vidět, že se posouváme dopředu. Ocenění si odnesli trenéři družstev i nejlepší hráčka každého z nich, nejlepší hráčkou našeho týmu byla kapitánka Zuzka Macháčková.

Související obrázky:

První dvě květnové soboty patřily tak jako minulý rok turnaji „Poháru mladších žákyň a žáků“, týká se to dětí, které budou hrát příští rok soutěž mladších žáků a žákyň. První kolo se odehrálo ve Svitavách a turnaje se zúčastnilo 11 družstev. Polička měla hned dvojnásobné zastoupení, A tým tvořily holky, které už soutěž letos hrály a B tým, který nás bude zastupovat příští sezónu. Od áčka se čekal daleko lepší výkon, než který předváděly holky během celé soutěže, ale opět to bylo jako na houpačce, podrželo nás podání, ale příjem nic moc, první sety vždycky nádherně zahrané, druhý jako když nás někdo na hřišti vymění a tím samozřejmě prohrané zápasy. Hrály jsme pouze o 9.-11. místo, které jsme naštěstí udrželi. Od béčka „nováčka“ jsme žádný velký výkon nečekali, ale opak byl pravdou, i když holky včetně dvou borců Fídi a Kuby obsadily až poslední 11. místo, mile překvapily a oceňujeme jejich snažení a zápal do hry. Doplňkovou soutěží prvního turnaje bylo vybrat nejlepšího hráče nebo hráčku z každého týmu. U nás to nebylo o nejlepším, ale o nejobětavějším hráči a tak si právem sladkou odměnu navíc odnesla Marťa Lazorová a Filip Mlynář.

Druhý turnaj se hrál v Lanškrouně, kterého se zúčastnilo 9 družstev. Polička opět v dvojnásobném zastoupení, ale i tentokrát jsme hráli obě družstva pouze o 7.-9. místo a stejně jako minule áčko 7 a béčko 9. Áčko odehrálo celý turnaj pouze v 6 – Lucka L., Kačka, Zuza, Kája, Elza a Lukáš, který se druhého turnaje zúčastnil jako jediný kluk ze všech družstev, s holkama si náramně rozumněl a na příští a zároveň poslední kolo prý zase pojede. Patří jim velká pochvala, nechyběla bojovnost a chuť do hry. Béčko hrálo pouze s jednou náhradnicí na lavičce – Anet Z., Marky, Anet Š., Bára H., benjamínek Terka L., Rózka, Nelča a v půlce turnaje nás ještě nečekaně překvapil příjezd Anny O. Oproti minulému týdnu holky předvedly naprosto výborný a bojovný výkon, za který by se nestyděl žádný nováček v soutěži. Holky se hrozně moc zlepšily a doufáme, že v posledním kole, které se hraje 15.6. v Litomyšli opět zabojují. Doplňkovou soutěží bylo opět vybrání nejlepší hráčky či hráče a tentokrát si sladkou odměnu navíc odvezla Kačka Paclíková a Anetka Šimonová. Obrovská pochvala patří starším i mladším a díky za odvoz našemu dvornímu řidiči Valdovi.

Související obrázky:

První dubnový víkend se naše starší partička mladších žákyň vydala na dvoudenní předkvalifikaci MČR mladších žákyň do Kojetína. Počasí nic moc a tak nám ani nevadilo, že víkend strávíme v hale. Podle nalosovaných družstev jsme nečekali žádný velký úspěch, ale přijeli jsme hlavně sbírat zkušenosti. Zúčastnilo se zde 8 týmů a čtyři první postupovaly do kvaldy. Hned po příjezdu na nás čekala nádherná hala a v ní soupeřky žirafky, což nás trošku zaskočilo. Ale opak byl pravdou. Naši sestavu Kiki, Bára, Áďa, Míša, Sára, Nomi, Marky, Lucka, Sába a Anežka ještě doplnily navíc Nelča, Evča, Áďa a Zuzka, které tvořily základ hry. Tolik hráček na lavičce jako Polička však nikdo neměl, do základu se vešla jen Lucka a Sába, zbytek lavičky více přihlížel než hrál. První zápas s Havlíčkovým Brodem jsme celkem hladce vyhráli 2:0, podrželo nás podání, ale hlavně bezchybná hra v poli a kapitánka Zuzka na smeči. Druhý zápas s Frýdkem- Místkem a třetí s Břeclaví jsme sice prohráli 2:0, ale bojovali jsme o každý bod, poslední zápas sobotního dne jsme sehráli s domácím Kojetínem, výhra 2:0 byla celkem jednoznačná, hráli jsme bez chyb a soupeř byl o mnoho slabší než v předchozích utkáních. Poté jsme odešli na večeři, sešli jsme se tam s holkama z Napajedel, které byly naše první soupeřky v neděli. Polívčička nudlová a co jiného než řízek, tak ať se Napajedla pěkně nadlábnou, my jsme si vystačili jen s vývarem, nudličky nám nechutnají nebo jsme tak mlsné?Nedělní ráno a pěkná mlha a chlad, to bylo probuzení. Snídaně byla vydatná (šunka, máslo, sýr, zelenina…co kdo chtěl), ale nám to opět nechutnalo, tolik zbytků jsme ještě neviděli.A hurá na hřiště. Napajedla se asi opravdu přecpala polívkou, protože jsme je porazili 2:0 a to bylo velmi příjemné vykročení do dalších bojů. Druhý nedělní zápas s Ostravou a další výhra 2:0, Zuzka opět řádila v poli a na smeči, To už jsme věděli, že postup do kvaldy nás nemůže minout a tak do posledního zápasu s Jihlavou po prvním vyhraném setu může nastoupit lavička a ukázat co umí. Byla to však hra na utrpení, nebyl příjem, tudíž nebylo z čeho nahrávat a útočit, chyběl život na hřišti a radost ze hry a tak k velké radosti Jihlavy jsme set prohráli 25:5, to byl mazec a do tibreaku musela opět nastoupit základní sestava a zápas byl zdárně dohrán v náš prospěch. Výhra 2:1 nás posunula na celkové 3. místo. Na kvaldu o týden později do Nového Boru jsme však nejeli, chybělo by nám 5 hráček ze základu a bez toho se nic moc nedá hrát. Byla to pro nás velká zkušenost a zjištění, že bez Evči, Zuzy, Nely a Ádi se to hrát nedá. Nejsme tolik vyhrané jako holky a není takové zapálení do hry, moc chyb nás sráží dolů. Některé holky si moc nezahrály, ale snad je to neodradí od další sezóny.

Související obrázky:

Tak nám pro letošní sezónu skončila soutěž mladších žákyň. Letos se nám nedařilo tak jako vloni, začátek slibný, pak velké výkyvy jak v družstvu A tak v družstvu B. Holky umí zahrát lepší volejbal než který po celou sezónu předváděly, občas chyběla bojovnost na hřišti a radost ze hry a pokud nebudou dodržovat rad trenéra tak to bude pořád jako na houpačce, chvíli nahoře a chvíli dole. Ale abych nebyla pouze negativní, holky udělaly v této sezóně kus práce dopředu, jen musejí víc chtít ony samy a některé z nich se hodně zlepšily, nejvíce Lucka Kotvová, Sabča Dvořáková, Renča a Zuzka Malinský a Eliška Kastnerová. Pro příští sezónu se nám mění věkové kategorie a holky budou hrát soutěž starších žákyň. Tak ať se daří.

Celkové pořadí:

Na závěr chci moc poděkovat rodičům, kteří nám po celou sezónu pomáhali s dopravou na turnaje (nejvíce Langrovi a Paclíkovi) i za pomoc, když jsme hráli na domácím poli. Největší zájem však projevili fanoušci z Jimramova, kteří nejenže nechyběli na žádném turnaji, ale jezdili za námi kamkoliv kde jsme hráli, aby holky podpořili, třeba i do vzdáleného Kojetína.

Související obrázky:

Po velkém úspěchu v ČP jsme se dostali mezi ELITU… Elitních 24 družstev. V pátek 25.1. jsme se v 17:15 hod měli sejít na nádraží. Poprvé nepřišla Anet poslední, ale Kačka. Maminu Lídu jsme museli nechat doma, protože se po týdnu vracela z lyžáku a navíc zdravotní indispozice by jí stejně nedovolily odjet. 10 koček a dvě dozorčí Ilča a Evča odjíždí courákem směr Svitavy, kde následně přestupujeme na rychlík do Prahy. Všechno jsme stihli v pohodě, ale ještě že máme místenky, nápor cestijících je obrovský. V Pardubicích nabíráme Terku a jede se dál. Už po cestě vybalujeme první řízky a nálada je skvělá, ví o nás už celý vlak a spolucestující nám fandí a přejí, ať vyhrajeme. A jsme v Praze, místní obyvatelé hlavního nádraží po nás chtějí nejprve pár kaček a poté pár koček … nemáme a nedáme. Nasedáme na metro, poté na autobus a pokračujeme v cestě. Vystupujeme z autobusu a už na nás svítí nápis Kolej Volha. Ubytování splnilo naše očekávání. O půl desáté se v pokoji číslo 309 uspořádala porada na další dva dny a mohlo se jít spát.

Budík v šest hodin ráno bychom nejradši prohodili oknem, ale čekají nás povinnosti. A to ještě netušíme, co nás všechno čeká. Opět jedeme autobusem, tentokrát to nebyla poklidná cesta. Řidič s námi jel jako kdyby nás ukradl a málem jsme měli i nehodu, ale naštěstí vše dopadlo dobře, jeden přestup u Thomayerovy nemocnice (zaujal nás natolik, že nemáme ani potuchy o tom, že zanedlouho budeme potřebovat její služby). Asi po hodinové cestě vystupujeme v Dolních Břežanech a hledáme halu kde se bude hrát. Nejprve se dostaneme na základní školu, ale zde se hraje Scrabble, takže musíme hledat dál. Našli jsme a ocitli jsme se u nádherné a neobvyklé haly ve tvaru koule. Zde na nás nejprve čeká snídaně a poté rychlý nástup na hřiště. První zápas nás čekal s Orionem Praha a hned první balón se nám bohužel zranila Terka, která dál pokračovat nemohla a musela navštívit nemocnici, o které ráno prohlásila, že by do ní nikdy nejela. Asi to zakřikla. Koleno je v háji, zřejmě nás to dost rozhodilo, v prvním setu se nám moc nedaří, zatím se jen seznamujeme s míčem, vrchní podání soupeřek je nad naše síly. Druhý set už hrajeme na pohodu a vyhráváme ho. Čeká nás tibreak, který opět hladce, prohráváme. Druhý zápas s Olympem Praha rovněž prohráváme a následně i s Náchodem , který nám nabídl pomoc v podobě auta a Terku odvezli do nemocnice a s Frýdkem-Místkem, který se těšil na náš skalp, když jsme je u nás vydrbli 2:0, což se jim lehce povedlo. Sobota se nám moc nevyvedla, nebyl příjem ani náhra, o útoku ani nemluvíme, útěchou je ale malá náplast v podobě jednoho bodu z prvního zápasu. A tak se alespoň těšíme na večeři, která má být jen „ kousek „, ale každý bere kousek asi jinak. Jdeme, pořád jdeme … jdeme vůbec správným směrem? A navíc ještě Terka skoro nemohla chodit. Asi po půl hodině chůze s báglama jsme konečně na místě a co myslíte že máme k večeři? … Pro naši radost byl řízek. A to jsme ještě nesnědli ani ty, které jsme nafasovali z domova. A zase zpátky na zastávku, která naštěstí byla po cestě blíž. Uťapkaný a s báglama na zádech nasedáme do autobusu č. 333 , který je totálně narvaný a naše bágly jim dost vadí. Kam to všichni jedou? Konečně vystupujeme, další program je jasný, návštěva nákupního centra Chodov, mysleli jsme si, že pojedeme nejdříve na ubytování, ale nemělo by to cenu, tak jsme jeli rovnou tam. Pár hadříků zahojí veškeré strasti celého dne a z posledních sil se vracíme na ubytování, kde po rychlé sprše padneme do postele a strategie na druhý den brzy utichnou.

V neděli jsme nemuseli tak brzy vstávat, ale i tak to nebylo nic moc. Sraz byl zase u recepce a shodou okolností jsme se sešli s Karlovými Vary a tak s nimi jela Terka, aby nemusela zbytečně chodit. Čekali nás tři zápasy – Karlovy Vary, Příbram a Klatovy. Všichni soupeři byli hratelní, hrajeme o mnoho lépe než v sobotu, asi nám pomohla ta večerní procházka, ale bohužel zase vše prohráváme. Jeden set jsme přeci ukořistili a to Karlovým Varům. Poznatek z tohoto zápasu byl, že Terku už asi nikam nesvezou. Příbram nás hladce porazila 2:0 a nejlepší zápas jsme svedli s holkama z Klatov. Jednoznačně vedeme v prvním setu o 10 bodů, výhra je téměř na dosah, ale najednou jde podávat soupeř a my přestáváme hrát, odešel příjem a prohráváme. Holkám i tak patří velká pochvala za předvedený výkon a my jim děkujeme za příjemně strávený víkend. Po posledním zápase rychle spěcháme na autobus, aby jsme stihli vlak ve čtyři. Jelikož jsme přijeli na hlavní nádraží brzy, tak jsme si ještě šli koupit jídlo a jako vyvrcholení byla hra Anet na klavír před davem lidí, kteří ji poslouchali, sklidila za to velký potlesk a my jsme se mohli vydat na cestu domů. Na zpáteční cestě jedeme první třídou, náš vagón nebyl připojený, ale nám to nevadilo. V Pardubicích vysedá Terka a my pokračujeme dál. Utrmácený po náročném víkendu konečně vystupujeme doma. A nejlepší poznatek z Prahy? … kluk nemusí být hezký, ale hodný.

PS: tak jsme poslední no a co, příště to v Karlových Varech napravíme.

Související obrázky: