Michal Bulva
Starší žáci 29.9. 1 kolo
V neděli jsme hostili první kolo volejbalových bojů ve skupině B. Přijely Pardubice a Letohrad. Ze zdánlivě časově nenáročné akce se vyklubal volejbalový maraton , který skončil kolem třetí hodiny odpolední. Hned první zápas nabídl napínavou podívanou, kdy domácí borci dokázali otočit zápas z 0-2 na 3-2. O co byl zápas volejbalově chudší, o to víc byl dramatičtější. Domácí čtyři fanoušci byli ve varu a kdyby přihlížela Greta Thunberg, sekne s jachtařským kroužkem a dá se na volejbal.
Pardubice s Letohradem pojaly zápas v podobném duchu a užívaly si do posledního dechu, taktéž 3-2.
Poslední zápas jdeme na Letohrad. Opět drama, kdy ani v národním si divák neužije takové zvraty. Z kladných hrdinů se v okamžiku stávají záporáci, aby se opět v následujících výměnách pasovali do rolí spasitelů Míč jde tolikrát nad sítí, že musíme střídat pro motání hlavy. Šťastnější je tentokrát Letohrad, ale těsně. 1-3, ale poslední sety 24 a 26.
Chybějící hráči donesou na příští zápas materiální omluvenku trenérovi (řízek, hořkou čokoládu) a těm co se rvali na hřišti děkuji za bojovnost.
MB
Související obrázky:
Starší žáci ve Svitavách 15.9.2019
Druhou poprázdninovou neděli jsme se vydali bojovat na kvalifikační turnaj starších žáků do Svitav. Venkovních lehce vtíravých 6 stupňů nám naznačilo, že se blíží podzim a někteří borci, kteří dorazili v plážovém outfitu, byli rádi, že se tato soutěž hraje v hale.
Jelikož chod celého světa se řídí ve vlnách, vlna veder, vlna tsunami nebo zelená vlna, tak i my dodržujeme zajetý světa řád a poslušně držíme vlnu remíz a proher.
Během šesti zápasů jsem viděl neuvěřitelné věci, ať už v dobrém nebo špatném. Viděl jsem úžasný sogr přes hlavu (Sodyho bagr, naprosto nedefinovatelná věc) po trajektorii roh-roh, který skončil bodem, krutopřísný plachty alá Balage, ale taky příjem prsty 30 cm nad zemí, bloky metr od sítě a šest chorvatů Bojanů Psychotičů v poli.
Po únavných bojích mě nezbylo nic jiného než souhlasit s p. Hapkou, že výkonost klesá a únava roste. Opět to jistíme od spodu, další kolo hrajeme v nižžší skupině a budeme se rvát o každý bod.
Doufám 🙂
MB
Související obrázky:
Trojky 18/19 hodnocení
Jelikož trenérská činnost se nedá nijak objektivně hodnotit a jediným ukazatelem úspěšnosti je výsledek týmu, pak je třeba najít takové statistiky, podle kterých je svěřený tým na špičce. Když se člověk snaží, vždycky se nějaká taková najde. Když ne, je třeba jí vytvořit.
Krajského poháru trojek chlapců (ročníky 2006 a mladší) se zúčastnilo 15 týmů. V zastaralém a nyní již přežitém systému bodování za umístění v jednotlivých kolech se poličské týmy umístily na 4. a 9. pozici. Ale použijeme-li novou progresivní metodu Dr. Booleecka, v níž se sčítají umístění dvou nejlépe umístěných týmů , pak jsou spartakovci na děleném prvním místě spolu se Svitavami. ( 4+9, 1+12) Další novátorská statiska německého prof. Bulvitsche sčítá dosažené body za umístění dohromady. Polička rázem vystřelí na druhé hned za Svitavami.(SY 164+32, POL 100+50). Takto by se dalo pokračovat dále, ale stejně by to vedlo jenom k ujištění, že moji kluci patřili v této sezoně trojek k nejlepším a technicky skoro dokonalým hráčům. Ty drobné nedostatly odstraníme v další sezoně, kdy bude většina hrát soutěž starších žáků. A já pevně věřím, že se znovu najde nějaká statistika, ve které budeme opravdu dobří.:)).
odkaz na celkovou tabulku
https://bit.ly/2VcbWnM
Související obrázky:
Muži zlatí v krajském přeboru
Standa,Michal,Honza,Divoch,Jarda,Michal,Luboš,Lukáš.Richard v záloze.
Volejbalové začátky někerých poličských hráčů sahají do dob, kdy byl Morlor ještě malá želvička a mocný Merlin kotvil Excalibur chemickou maltou do vhodného balvanu. Jsme asi nejstarší tým v soutěži KP2, přesto se nám letos podařilo tento přebor vyhrát. Trénujeme už tak dlouho, že počty našich smečí, bagrů a podání téměř dosahují hodnot Simirem sešrotovaných aut na deutsche autobahn.
V čem je úspěch našeho týmu? Soupeři se často snaží o moderní rychlý volejbal, ale my pořád kopcujeme do hlavního kůlu a hru zrychlujeme jenom vyjímečně.
Přirovnal bych to k lyžování. Každý se snaží o carving, kdy to na krásné pistě sviští úplně samo. Ale odpoledne už lyžují jenom ti, co se umí smýknout a mladí divočáci znechuceně sundávají lyže. My smýkáme co to dá, protože jsou chvíle, (svítí a fouká nebo nesvítí a nefouká)kdy se nic jiného hrát nedá, zatímco mladá krev se snaží o brutální carving za každou cenu i když na kurtu panují absolutně „necarvingové“ podmínky. Praštit s míčem o zem co největší silou je efektní, ale není to jediná cesta jak přehrát soupeře.
V týmu se navzájem respektujeme a hrajeme pro radost. To je jedna z mála hodnot, pro kterou má smysl dlouhodobě sportovat. A až půjdete kolem poličských antukových kurtů a uslyšíte něco jako …dóóóstal déééskůůů … stavte se podívat. To domácí borci předvádějí svoje dlooouuuhodobé zkušenosti.
Související obrázky:
Polička A trojky 12.5.2019
V neděli vypukly na ZŠ Masarykova další volejbalové bitvy v kategorii chlapeckých trojek.
Hostili jsme Svitavy, Litomyšl, Letohrad a Chvaletice. Naštěstí jsme měli domluvenou halu (díky Lído!), protože venku to vypadá teprve na březen.
Polička po dlouhé době nastoupila v plné síle a bylo to na hře znát. Remíza se Svitavami, Litomyšlí
výhra nad Chvaleticemi a těsná prohra s Letohradem (23,22).Po remíze se svitavským týmem jsem spřádal taktiku na tie break, ale jejich trenér mě ujistil, že se trojky hrají jenom na dva sety. A tato zásadní informace se mě hodila, neboť po remíze s Litomyšlí zase kolega vymýšlel jak to poskládá na rozhodující set, a tak jsem mohl zasvítit, jak ovládám pravidla. Přece jenom se poslední kolo hrálo na podzim minulý rok tak proto ty výpadky v pravidlech.
Za čtrnáct dní se jede do Pardubic a na třetí místo nám chybí 2 body. Takže o zápletku je postaráno a cíl je jasný. Možná dojde i na to, že my ty medaile jednou přivezeme!
Související obrázky:
Polička B v Chocni 12. 5. 2019
V neděli před obědem vyrazila čtyřka kluků ve složení Kuba F., Jenda D. Lukáš O. a Kryštof K. na další kolo do Chocně. Nálada v autě byla celkem bojovná, kluci hrají skupinu C, takže už není kam spadnout. Ani jim nevadilo, že si oběd vezou s sebou v krabičce.
První kolo nastupují proti Svitavům, není to úplně jednoduché, naši kluci se nemůžou sehrát, ale nakonec získáváme vítězství. Dalším soupeřem je tým z Litomyšle, kluci jsou menší, ale také se jim daří odehrát vítězné balóny. V druhém setu nastupuje Kuba na podání, při stavu 15:0 už se kluci hecují, co mu kdo koupí, když to odehraje celé . Povedlo se, druhý set končí stavem 25:0, Kuba odpodával celý set sám a kluci jsou úplně v euforii. Další zápas proti Chocni končí remízou, která ostatní zápasy vyhrála, takže pořád vše na dobré cestě. Na poslední kolo už klukům moc sil nezbylo, nakonec podlehli týmu Letohradu, který je bodově ani tak nepředběhl.
Kluci se snažili, hráli jako tým a zaslouženě si z tohoto kola vezou parádní 2. místo a postup do skupiny B.
Romana Findejsová
Související obrázky:
Mladší žáci 30.3. Svitavy
Poslední kolo přeboru mladších žáků pro pardubický kraj se odehrálo ve Svitavách. Herně jsme nepatřili k nejlepším, podařilo se nám uspět pouze proti České Třebové. Ostatní zápasy jsme s větším či menším odporem prohráli 2-0. Celkově jsme se nezvedli z posledního místa a sezonu zakončili na chvostu.
Výsledkově jsme na tom špatně, ale volejbal ukrývá i jiné hodnoty než výhra nebo prohra. Kluci začínají hrát jako kolektiv, prožívají vítězné výměny a po prohraných míčích si dokáží plácnout a říci si jdeme dál. Přestali se hádat s rozhodčím a začínají vnímat trenéra jako někoho kdo jim poradí. Na začátku sezony jsem si připadal jako sochař, který buší do žulového monolitu dřevěným dlátem. Teď na konci sezony se mě zdá, že jsem našel praskliny na povrchu a z těch neopracovaných kvádrů pomalu odletují odštěpky. Moji balvani se začínají podobat sportovcům, které bych z nich chtěl vychovat. Takže si pojďme plácnout a ..JOSA… jdeme dál.
MB
Související obrázky:
Mladší žáci v Hradci 26.1.
V sobotu jsme vyrazili v bílých autech, která jezdí v rytmu života, maskováni bílou krajinou a bílou vozovkou. Reklamní slogan bych ale poupravil na auta s rytmem přede mnou jedoucího náklaďáku. Odvážnější bělouš stihl předjet cisternu jedoucí do HK, méně odvážný vytrval až do konce a proto jsme do šatny Slavia Hradec upalovali na poslední chvíli.
První zápas jsme měli nalosován s kolegy v tabulce, s Letohradem. Ti přijeli ještě o deset minut po nás, takže pohoda. V hale byla zima jako v poličské sokolovně když je porucha topení. Kluci měli promrzlé ruce a celé dopoledne naříkali , že to bolí.
Do prvního zápasu jsme vlítli jako Gandalf do Helmova žlebu. Koukal jsem na to s otevřenou pusou a konečně se dočkal solidní hry, kterou jsme přetavili ve vítězství 2-0.
Další zápas s Rychnovem jsem už radši zapomněl to byl masakr. Slavii Hradec jsme potrápili, 21 bodů v každém setu a s Českou Třebovou jsme uhrály jeden bod za tie break. Vyválčili jsme 4 body do tabulky a na Letohrad ztrácíme už jenom jeden bod.
Po cestě zpět se chlapci spárovali (virtuálně) a Štěpánovi pořád chyběl nějakej hýýl. Asi to nebylo nic důležitýho, cestu v pohodě přežil.
Další kolo je v březnu do té doby potrénujeme příjem, podání, smeč, hru v poli….. a zase určitě urveme nějaký body. Už aby to bylo.
MB
http://www.cvf.cz/souteze/tabulka/?soutez=PA-ZCIM&skupina=PA-ZCIM
Související obrázky:
Mladší žáci Česká Třebová 12.1.2019
Jedna z mnoha dalších sobot padla za oběť volejbalu. Sedm statečných plus dva dozorci.
Čekaly nás souboje s Českou Třebovou, Slávií Hradec, Letohradem a Svitavami. Po lítých bojích se nám podařilo upevnit poslední pozici, které se rozhodně nevzdáme jen tak.
Tato sobota by se dala ovšem označit za průlomovou. Ve druhém zápase došlo k něčemu, o čem sice většina masmédií pomlčí, ale pro poličský chlapecký volejbal má tato událost podobný význam jako pro slovany výstup praotce Čecha na Říp. Po vítězném míči se všech šest poličských individualit seběhlo uprostřed hřiště a sborově se radovali z dosaženého bodu. Sami od sebe, naprosto spontáně. Vydrželo jim to až do konce. Takže jsme zase o něco blíže cíle, projev na hřišti při hře i v mezihře se občas začíná podobat volejbalu.
Jakmile se lépe sehrajeme, budou se muset soupeři třást strachy, protože jsem objevil herní zbraně, které se jinde nevidí. Sodíkova gumová pravačka, která v akci vypadá jako že jí chybí loket, a díky jejímuž švihu letí balon naprosto nepředvídatelně, slibuje tisíce uhraných bodů v dalších zápasech.
Nezbývá než trpělivě trénovat a jednou ty medaile přivezeme.
MB.
Související obrázky:
BMV Letohrad 5.1.2019
V neděli 6.1. jsme se s našimi 3mi týmy vydali jako Tři králové za hvězdou, která nás vedla do Letohradu na palubovky místního volejbalového oddílu. Celkem 17 podobně motivovaných modrých a 25 červených týmů se tak sešlo na druhému letošním klání v barevném minivolejbalu. My jsme sestavili celkem 3 modrá družstva (2 chlapecká a 1 dívčí), která se zapojila do tohoto povánočního reje. Prvotní obavy, že naše výkony budou poznamenány vánočním porušením dietních pravidel nastavených trenéry se rychle rozplynula a naše týmy se vrhli do zápasů vítězně. Ačkoliv nás řada soupeřů převyšovala výškově, tak naše děvčata od začátku nenechaly nikoho na pochybách, že si přijely pro zlato. Přehrávaly jednoho soupeře za druhým a zaslouženě si to zlato vybojovaly. Zahanbit se nenechali ani kluci, kteří obsadili po statečných a mnohdy o fous prohraných duelech v první skupině 4. místo (z 8mi týmů) a ve druhé skupině 5.místo (z 9ti týmů). Nominovaní zastupující trenéři si nervali vlasy hrůzou a na všech našich volejbalistech byla vidět odhodlanost a zápal s jakým se do zápasů pouštěli. Nakonec snad jen přání, aby jim to vydrželo i v dalším průběhu sezóny!
Martin Klepárník
Související obrázky:
