Chlapci
Starší žáci 29.9. 1 kolo
V neděli jsme hostili první kolo volejbalových bojů ve skupině B. Přijely Pardubice a Letohrad. Ze zdánlivě časově nenáročné akce se vyklubal volejbalový maraton , který skončil kolem třetí hodiny odpolední. Hned první zápas nabídl napínavou podívanou, kdy domácí borci dokázali otočit zápas z 0-2 na 3-2. O co byl zápas volejbalově chudší, o to víc byl dramatičtější. Domácí čtyři fanoušci byli ve varu a kdyby přihlížela Greta Thunberg, sekne s jachtařským kroužkem a dá se na volejbal.
Pardubice s Letohradem pojaly zápas v podobném duchu a užívaly si do posledního dechu, taktéž 3-2.
Poslední zápas jdeme na Letohrad. Opět drama, kdy ani v národním si divák neužije takové zvraty. Z kladných hrdinů se v okamžiku stávají záporáci, aby se opět v následujících výměnách pasovali do rolí spasitelů Míč jde tolikrát nad sítí, že musíme střídat pro motání hlavy. Šťastnější je tentokrát Letohrad, ale těsně. 1-3, ale poslední sety 24 a 26.
Chybějící hráči donesou na příští zápas materiální omluvenku trenérovi (řízek, hořkou čokoládu) a těm co se rvali na hřišti děkuji za bojovnost.
MB
Související obrázky:
Starší žáci ve Svitavách 15.9.2019
Druhou poprázdninovou neděli jsme se vydali bojovat na kvalifikační turnaj starších žáků do Svitav. Venkovních lehce vtíravých 6 stupňů nám naznačilo, že se blíží podzim a někteří borci, kteří dorazili v plážovém outfitu, byli rádi, že se tato soutěž hraje v hale.
Jelikož chod celého světa se řídí ve vlnách, vlna veder, vlna tsunami nebo zelená vlna, tak i my dodržujeme zajetý světa řád a poslušně držíme vlnu remíz a proher.
Během šesti zápasů jsem viděl neuvěřitelné věci, ať už v dobrém nebo špatném. Viděl jsem úžasný sogr přes hlavu (Sodyho bagr, naprosto nedefinovatelná věc) po trajektorii roh-roh, který skončil bodem, krutopřísný plachty alá Balage, ale taky příjem prsty 30 cm nad zemí, bloky metr od sítě a šest chorvatů Bojanů Psychotičů v poli.
Po únavných bojích mě nezbylo nic jiného než souhlasit s p. Hapkou, že výkonost klesá a únava roste. Opět to jistíme od spodu, další kolo hrajeme v nižžší skupině a budeme se rvát o každý bod.
Doufám 🙂
MB
Související obrázky:
Trojky T – D1 dívky
Kvalifikace svedla na svitavské kurty 13 družstev. Nás zastupovala děvčata ročník 2007: Lucka Bednářová, Martina Lazorová, Zuzana Krumeyová a Zuzana Malinská. 10x dokázala děvčata vyhrát, pouze 2x prohrála. Potěšující je, že porazila Chvaletice i Svitavy C, které skončily v konečném pořadí před námi. V kvalifikaci jsme obsadily 3. místo. har
Související obrázky:
Trojky 18/19 hodnocení
Jelikož trenérská činnost se nedá nijak objektivně hodnotit a jediným ukazatelem úspěšnosti je výsledek týmu, pak je třeba najít takové statistiky, podle kterých je svěřený tým na špičce. Když se člověk snaží, vždycky se nějaká taková najde. Když ne, je třeba jí vytvořit.
Krajského poháru trojek chlapců (ročníky 2006 a mladší) se zúčastnilo 15 týmů. V zastaralém a nyní již přežitém systému bodování za umístění v jednotlivých kolech se poličské týmy umístily na 4. a 9. pozici. Ale použijeme-li novou progresivní metodu Dr. Booleecka, v níž se sčítají umístění dvou nejlépe umístěných týmů , pak jsou spartakovci na děleném prvním místě spolu se Svitavami. ( 4+9, 1+12) Další novátorská statiska německého prof. Bulvitsche sčítá dosažené body za umístění dohromady. Polička rázem vystřelí na druhé hned za Svitavami.(SY 164+32, POL 100+50). Takto by se dalo pokračovat dále, ale stejně by to vedlo jenom k ujištění, že moji kluci patřili v této sezoně trojek k nejlepším a technicky skoro dokonalým hráčům. Ty drobné nedostatly odstraníme v další sezoně, kdy bude většina hrát soutěž starších žáků. A já pevně věřím, že se znovu najde nějaká statistika, ve které budeme opravdu dobří.:)).
odkaz na celkovou tabulku
https://bit.ly/2VcbWnM
Související obrázky:
Mladší žáci v Hradci 26.1.
V sobotu jsme vyrazili v bílých autech, která jezdí v rytmu života, maskováni bílou krajinou a bílou vozovkou. Reklamní slogan bych ale poupravil na auta s rytmem přede mnou jedoucího náklaďáku. Odvážnější bělouš stihl předjet cisternu jedoucí do HK, méně odvážný vytrval až do konce a proto jsme do šatny Slavia Hradec upalovali na poslední chvíli.
První zápas jsme měli nalosován s kolegy v tabulce, s Letohradem. Ti přijeli ještě o deset minut po nás, takže pohoda. V hale byla zima jako v poličské sokolovně když je porucha topení. Kluci měli promrzlé ruce a celé dopoledne naříkali , že to bolí.
Do prvního zápasu jsme vlítli jako Gandalf do Helmova žlebu. Koukal jsem na to s otevřenou pusou a konečně se dočkal solidní hry, kterou jsme přetavili ve vítězství 2-0.
Další zápas s Rychnovem jsem už radši zapomněl to byl masakr. Slavii Hradec jsme potrápili, 21 bodů v každém setu a s Českou Třebovou jsme uhrály jeden bod za tie break. Vyválčili jsme 4 body do tabulky a na Letohrad ztrácíme už jenom jeden bod.
Po cestě zpět se chlapci spárovali (virtuálně) a Štěpánovi pořád chyběl nějakej hýýl. Asi to nebylo nic důležitýho, cestu v pohodě přežil.
Další kolo je v březnu do té doby potrénujeme příjem, podání, smeč, hru v poli….. a zase určitě urveme nějaký body. Už aby to bylo.
MB
http://www.cvf.cz/souteze/tabulka/?soutez=PA-ZCIM&skupina=PA-ZCIM
Související obrázky:
Mladší žáci Česká Třebová 12.1.2019
Jedna z mnoha dalších sobot padla za oběť volejbalu. Sedm statečných plus dva dozorci.
Čekaly nás souboje s Českou Třebovou, Slávií Hradec, Letohradem a Svitavami. Po lítých bojích se nám podařilo upevnit poslední pozici, které se rozhodně nevzdáme jen tak.
Tato sobota by se dala ovšem označit za průlomovou. Ve druhém zápase došlo k něčemu, o čem sice většina masmédií pomlčí, ale pro poličský chlapecký volejbal má tato událost podobný význam jako pro slovany výstup praotce Čecha na Říp. Po vítězném míči se všech šest poličských individualit seběhlo uprostřed hřiště a sborově se radovali z dosaženého bodu. Sami od sebe, naprosto spontáně. Vydrželo jim to až do konce. Takže jsme zase o něco blíže cíle, projev na hřišti při hře i v mezihře se občas začíná podobat volejbalu.
Jakmile se lépe sehrajeme, budou se muset soupeři třást strachy, protože jsem objevil herní zbraně, které se jinde nevidí. Sodíkova gumová pravačka, která v akci vypadá jako že jí chybí loket, a díky jejímuž švihu letí balon naprosto nepředvídatelně, slibuje tisíce uhraných bodů v dalších zápasech.
Nezbývá než trpělivě trénovat a jednou ty medaile přivezeme.
MB.
Související obrázky:
Vánoční turnaj starších žáků Hradec Králové
Dne 28.12. jsme se nalodili do zasloužilého silničního korábu značky Ford tranzit, který brázdil silnice už deset let předtím, než se narodil nejstarší volejbalový žák. Rozvážnou jízdou jsme zvládli nástrahy dopravy a skrz spletité cesty velkoměsta jsme dorazili před halu Slavia HK. Nezkušený recepční nás sice poslal do špatné šatny, ale nás to nerozhodilo. Začali jsme odvážně, a z přivezených tří míčů hned jeden ztratili. Soupeře jsem měli zajímavé. Výběr pardubického kraje A a B, Slavia Hradec Králové A a B a Vysoké Mýto. Hala byla rozlehlá, 6 hřišť na šířku, ve větší jsme ještě nehráli. Rozlosováno jsme měli Slavia HK B, KCM A, KCM B, Vysoké Mýto a Slavia A.
První zápas jsme byli nervózní, ale zvládli jsme remízu 1-1. Pak přišel zápas s KCM A, který jsme sice zahájili vedením 3-2, když jsme soupeře svým nezúčastněným postojem donutili k chybám při podání a na útoku, ale posléze se kvalita projevila. Smetla nás tsunami a z toho jsme se už neoklepali. Zbytek zápasů jsme prohráli , ale ten jediný set z úvodu, kdy jsme se byli schopní soustředit, nám vynesl předposlední místo. Vzhledem k tomu, že tým byl napůl složen z mladších žáků, je výsledek příslibem do budoucna.
Doufám, že jednou dospěje tento tým do stadia, kdy v očích mých svěřenců uvidím ohnivý zápal pro hru a neutuchající hlad po vítězství. Největší zápal pro hru má zatím trenér, ovšem jen do doby kdy rezignuje pod tlakem pohledů alá -raněná ukřivděná laň, -to jsem ho zase vytočil a ten nejhorší- ono už se hraje??!
Ale tak jako všechna voda nakonec steče dolů a Kuba dostane Stázinu za ženu, tak i my jednou ty medaile přivezeme :)).
MB
Související obrázky:
Mladší žáci-podzimní část
V sobotu 1.12. se hrálo další kolo přeboru pardubického kraje mladších žáků. Jako pořadatel se role zhostil Letohrad. I když v sobotu byl spíše Zimohrad. Zima všude kam jsme se podívali. Což je na prvního prosince dost překvapivé. Hrálo se ve dvou halách současně, takže to znamenalo odehrát, sbalit, přesunout a zase odehrát, sbalit přesunout a zase….. . Přesuny a balení nám šlo dokonale, v tomto bych si dovolil kvalifikovaný odhad, v tom jsme dobrý. Kromě toho byla náplní sobotního dopoledne také hra. V tom nemusím dělat žádné odhady, stačí se podívat do zápisů a na stránky ČVS. Ano, jsme poslední, doufejme že zatím. A příčiny krachu na New Yorské burze? Někteří hráči jsou nepozorní, dalo by se říct kam je trenér postaví, tam stojí. A následné chyby, které vzniknou se těžko dohání. Ale pokud mine balon tyto statiky pak jsou kluci schopní hrát na slušné úrovni a je vidět posun v jejich výkonosti. Anebo je to všechno taktika, prohrát co se dá, aby jsme ukolébali soupeře a z posledního místa drtivě zaútočíme na vyšší příčky. Rozluštění ukáže čas.
Závěrem. I fotbalová Sparta má krizi, ale na rozdíl od spartakovců může spadnout na ještě nižší příčky v tabulce, a tak to berme s nadhledem. V lednu nás čeká další kolo kde určitě zasvítíme.
A výsledky: Polička-Svitavy,Letohrad,Hradec,Rychnov vše těsně 0-2.
MB
Související obrázky:
Turnaj Lupenice 2.9.2018
Po vyprahlých letních měsících jsme v neděli ráno projeli skrz mlhu a Lezník směrem na Lupenici do protrhávající se oblačnosti, která předpovídala den jako vymalovaný. Místní volejbalový klub pořádal tradiční přípravný turnaj pro chlapce od modrých až po kadety. A jako tradičně nastoupili mezi chlapci i děvčata, protože mezi mladými volejbalisty si na genderové rozdíly nikdo nehraje.
Za Poličku vyrazili modří a mladší žáci. Za modré tři což je tak akorát a za mladší šest , což je o jednoho navíc do dvou aut.
Na značky nastoupili nejdříve mladí blues. Sestava byla vyvážená, jeden rozvážný, jeden hádavý a jeden neřiditelný. Báječně se doplňovali a postupně likvidovali všechny soupeře. Ve finále proti našim nastoupili stejně staré, ale zřejmě dobře živené děti, které nás převyšovali o dvě hlavy. To nás bohužel mírně rozhodilo a nebyli jsme schopní klást odpor. Jediná prohra znamenala skvělé druhé místo a krásné, především jedlé ceny.
Mladší žáci nastoupil v jedenáct hodin proti mladším žákyním z České Třebové. To byla podpásovka, protože děvčata se chlapcům líbila, a tak začalo nesmělé přešlapování. Poličáci jsou slušně vychovaní mužové a proto koncovky obou setů přenechali děvčatům vždy galantně o dva body.
Další zápasy již byly férové, byly proti chlapcům. V těchto zápasech se vyjímal hráč číslo 5. Dovolil bych si přirovnání. Pokud Juve z Turína mají svého CR 07, pak spartakovci z Poličky mají FH 05. Když nastoupil za zadní lajnu na podání pak publikum ztichlo, soupeři přestali dýchat a slečny si začaly pohrávat s vlasy a koketně klopily řasy. Na FH 05 to ovšem nepůsobilo a kosil podáním soupeře jako Arnie džungli s predátorem. A jelikož příklady táhnou, přidali se i ostatní a dvě následné výhry byly jenom logickým vyústěním. Po trojnásobném přepočítávání obsadily druhé místo o tři míče před domácími borci z Rychnova. Stejně jako modráci, obdrželi jsme krásné jedlé ceny, které nevydržely ani na kruháč u Vamberka. Slovo trenéra na závěr. Hezkýýý!!!
Související obrázky:
závěrečný turnaj přípravek Svitavy 10.6.
V neděli jsme prostřednictvím medvěda kodiaka a bílého klokánka ve složení dva plus osm dojeli do okresního města, dohrát soutěž krajského přeboru přípravek. Já jsem koučoval skupinu bé a moje centrální nervová soustava mě v podvědomí děkovala, protože kluci se snažili a i když zatím příliš mnoho chybují, dokáží projevit emoce a pomalu (možná velmi velmi pomalu) se z nich stávají nebezpeční dravci. Vydřeli jednu výhru, dvě remízi a jednou prohráli. Sezonu zakončili vítězným setem a tak to má být.
Po očku jsem sledoval jak si vede skupina á, koučovaná mým asistemtem Big Jayem. Jelikož se u hlavního kůlu mrskal víc než chlapci ve hřišti, bylo mě jasné, že kluci mají zase den blbec a není na světě síla, která je dovede vyhecovat. BJ se snažil, sliboval, vyhrožoval dokonce napínal svaly tak, že mu praskla osička na hodinkách, ale spolek mladých flegmatiků se mu nepodařilo nabudit. V průběhu třetího zápasu jsem ho našel rezignovaně sedícího a výhrůžně mlčícího. Nevyhráli jsme ani set a předvedená hra byla místy slušná, nicméně mě to připadalo jako by spolu hráli tatar, bulhar a maďar, kteří se spolu neumí a nechtějí domluvit.
Sezona skončila, game over. V září zase v plné síle volejbalu zdar!!!
MB
Související obrázky:
