Chlapci
Závěrečné kolo Poháru mladších… kluci v akci
Tentokráte osmička chlapců jela bojovat na poslední kolo Poháru mladších týmů do České Třebové. Velmi těžký los ve skupině / pozdější vítězky Žichlínek a třetí domácí holky /. Kluci ale zabojovali a nedali svou kůži zadarmo. Nejlepší zápas byl hned ten první, proti České Třebové. Holky se dlouho klepaly, jestli kluky dokážou porazit. To se nakonec stalo, ale důležitý byl vynikající výkon kluků. Plnili vše, co jsme spolu za tři turnaje nasáli. Žichlínek byl nad síly všech družstev. Ve skupině o 7. místo jsme se opět střetli s našimi holkami z Béčka a s kluky z České Třebové. Tady již nebyla motivace, oba soupeři byli poslabší. I když zrovna naše holky se proti nám vytáhly. Nejlepším hráčem byl tentokráte Harry, povzbuzen horolezeckým výstupem v ranních hodinách, nahrával, smečoval a hlavně blokoval. Na záda mu šlapal stále se lepšící Ondra, který makal hlavně na příjmu. Do trojice se vešel ještě výkon Matěje, ale nebyl to výkon 100%. Štěpán se zablýskl pár zákroky v poli, Míša byl o chlup lepší, než na předcházejícím turnaji, Pavel tápal a místy se na hřišti ztrácel. Velmi mě překvapil Lukáš, který předvedl pěknou volejbalovou techniku. A Kuba musí ještě trénovat, aby nastupoval v základní šestce. I když i on se zlepšuje. Doprovodnou soutěž vyhrál Štěpán – Rychlonožka / dnes pomalejší, jako ostatně všichni hrající /, a to pro svůj fantastický zákrok v zadní části hřiště. Nejvíce jsme hořeli na levé straně hřiště, a to jak v útoku, tak ve vykrytí pole. Po třech turnajích si vezeme 6. místo. To je nám letos souzené ve všech soutěžích Pardubického kraje. har
Související obrázky:
Přípravka chlapci 20.5.
Poslední kolo přípravky chlapců se odehrálo tak dávno, že většina hráčů i činovníků zapomněla, že se tato soutěž vůbec hraje. Vloni jsme vydřeli jedno místo v elitní skupině a jedno místo ve skupině pralesní. První výše zmíněná se hrála v Chocni, druhá v České Třebové. Na Skaku vyrazili bojovat Filip, Jenda a Kuba. Michal to jistil doma z postele(nějaká zákeřná chlapská nemoc). S Pavlem vyrazili zdánlivě za jediným cílem, převálcovat konkurenci svým uměním. Zadařilo se velice slušně. Tři remízy a dvě prohry a pěkné třetí místo ve skupině. Po dohrání kluci zjistili další cíl výpravy a v prodejně Hecht se nestačili divit co je v poličce odborníků na zahradní techniku.
A zatímco se Sody dohadoval o ceně sekačky a protiúčtem nabízel levnou pracovní sílu, skupina A Fanda, Ondřej, Lukáš a Michal se trápila v Chocni sama se sebou. Zvolená taktika unudit soupeře k smrti zabrala pouze na kluky ze Svitav, kterým jsme vzali jeden set. Ostatní nás vždy na tři doby vyprovodily z kurtu. Ale abych jenom nekritizoval, byly chvíle, kdy hoši makali a hra měla spád a příjem, přihrávka i útok se dařil. Bylo jich málo, ale někde se musí začít. S jednou remízou jsme sestoupili do skupiny střed. Kromě spálené lysiny jsme si odvezli zkušenosti a zjistili jsme, že za nejlepšími v kraji zaostáváme o zaoceánský parník Queen Marry II.
Související obrázky:
Pohár mladších 2. kolo Litomyšl I. díl
Tak máme za sebou druhé kolo Poháru mladších žáků a žákyň Pardubického kraje. Pro kluky to bylo opět velmi pěkné volejbalové představení. V prvním zápase jsme zaskočili kluky z Litomyšle a vyhráli 2:0. Poté nás potrápily holky z Lanškrouna, které nás prostě upodávaly. Jejich podání mířilo do zadní části hřiště a my s ním měli velké problémy. I tak jsme postoupili o level výše oproti prvnímu kolu. Čekala nás naše Áčková děvčata a chvaletické volejbalistky. Holky z Chvaletic jsme opět porazili 2:0, ale bratro-sesterský duel uhrály naše holky. Měly lepší volejbalové zákroky a opět podání do zadní části hřiště nám srazilo vaz. Z Litomyšle jsme si odvezli výborné 5. místo. Nejlepším hráčem byl Matěj, který získal cenu za nejužitečnějšího hráče týmu, Štěpán a Hary hráli o poznání opatrněji, Ondra bojoval více se mnou, ale ve druhé části byl druhým nejlepším hráčem na hřišti, Michalovy skokanské kreace trochu ubraly na jeho volejbalové technice, Kuba opět podával a zíral a Filip opět nepodával, ale byl jednoznačně první v horolezeckém výstupu do výšky 7 metrů. Co říci závěrem: nejlepší podání měl Martin… Hu..Hu..Hu… Utečém… utečém / domů / a hlavně zachránili jsme Willyho. har
Související obrázky:
Pohár mladších 1. kolo II. díl
Opět v sedačkách Zlatovánku jsme vyráželi na první kolo Poháru mladších žáků a žákyň. Chlapci, které jsem měla na starosti, v počtu 7, plni očekávání. Hlavně i já, protože při poslední mé účasti to moc nešlo. Prvním překvapením bylo, že budeme hrát i proti holkám. Za úmorného vedra předvedla parta kluků velmi dobrý výkon. Lépe jsem je hrát neviděla. První dvě utkání proti děvčatům z Žichlínku a Svitav jsme sice prohráli, ale srdnatě jsme bojovali / 23, 21 bodů, v koncovkách nás holky převálcovaly /. Ve skupině o 7.místo jme nenechali nikoho na pochybách, že to budeme právě MY, kdo skupinu vyhraje. 2:0 proti našim holkám B a klukům z České Třebové. Odbourali jsme rychlobruslení a sjezd na lyžích, přestali jsme používat telemark, přijímali jsme dokonce i ve třech. Z lavičky jeden pokyn za druhým, bojovalo se, nahrávalo se, směčovalo se… úplně jiní kluci. Nejlepším hráčem byl samozřejmě Casanova / Ma/, je to hecíř a srdcař. Plnil pokyny na jedničku. Druhým borcem byl Ken blonďák / Š /, pro něj největší pochvala, stačí mu říci jednou CO a on to po celý turnaj hrál. Třetí nej patří Harymu. Myšpulín / O / bojoval zpočátku, ale myslel si, že pokud si oddychne, nic se nestane a Ken černovlásek / P / musel nejprve rozpohybovat tělo a hlavně nožky, nemyslet na rovnoramenný trojúhelník a ono to taky šlo. A Ťip / F / se zamotal v tolika pokynech, že měl problém i s podáním a Ťap / K / ten sice podal, ale v poli shlížel ke starším a zapomínal na svoji hru. I my jsme si vychutnali zasloužený nanuk, žirafou družstva byl vyhlášen Hary. A já, coby Igor Hnízdo, jsem se dmula pýchou. har
Související obrázky:
Mladší žáci Polička 19.2.
V pondělí 19.2. se dohrávalo další kolo krajského přeboru mladších žáků. Pořadatelství padlo na nás. Poprvé jsme se prokousali do nejvyšší výkonostní skupiny a tak jsem očekával nasazení a lítý boj. Dočkal jsem se apatie a lhostejnosti. Kdybych měl situaci v rozdílu výkonosti a nasazení popsat nějakým přirovnáním, tak soupeři nastoupili do zápasu s laserovými meči, se kterými předváděli prvky alá mistr Joda, zatímco domáci borci zvolili za zbraň laserové ukazovátko, do kterého ovšem zapomněli dát baterie.
Vím jak naučit podání, bagr, smeč.Umím vysvětlit techniku blokování , pohyb v poli, vybíraní. Ale nevím jak to naučit někoho, komu je to jedno. A to mě ubíjí. Ale pro jeden smutek nemá cenu stokrát vzlykat . Abych nebyl jenom negativní. Zahrát si zkusili i dva z mladších borců a ti rozhodně nezklamali. Takže hlavu vzhůru a jedeme dál.
Výsledky. Polička-Svitavy,Lanškroun, Vysoké Mýto vše 0-2.
MB
Související obrázky:
Letohrad 20.1.2018 mladší žáci
V sobotu dvacátého ledna jsme vyrazili směr Letohrad. Výlet to byl hned v několika bodech doslova průlomový.
Ovlivnili ho tři veličiny, které spolu zdánlivě nesouvisí. Tranzit, vitacit a kebab. Vzhledem k zaneprázdněnosti všech rodičů, zůstala organizace dopravy na bedrech volejbalového oddílu. Naštěstí byl volný ford tranzit, který využívají starší děvčata k dálkovým přesunům, takže jsme ho mohli využít. Společná jízda zasněženou krajinou a Fandova lekce z výslovnosti anglického jazyka, která obsahovala prvky němčiny s jemným akcentem srbochorvatského světoběžníka, stmelila kolektiv natolik, že zápasy proti Litomyšli a Letohradu skončily naším vítězstvím 2:0. Pak bohužel přišla jednozápasová pauza a chlapci začali konzumovat pochutiny, které si nakoupili v blízkém obchodě, v jehož názvu je dloouhý spletený vlas. Podle lehce naběhlých rtů a typicky křupavého zvuku pod nohama bylo jasné, že borci likvidují vitacit po hrstech. Až po zápase s Českou Třebovou mě vysmátí malí statici poučili o tom co se píše na obalu výše zmíněné pochutiny. Barvivo obsažené ve výrobku může negativně ovlivnit schopnost se soustředit. Musím napsat výrobci, že nekecá. Byl jsem zoufalý a začal jsem vymýšlet jak z toho ven. Zabralo nečekané. Za dopodávaný set jsem slíbil porci kebabu. Světe div se, tato motivace zabrala a to především u borců, kteří jsou prostorově nejvýraznější. Výhra 2-1 nás posouvá do vyšší výkonnostní skupiny a já jsem o pár korun lehčí. Ale za zjištění, čím můžu motivovat svoje svěřence těch pár korun stálo. Ne výhružky, ne sliby. Stačí si vzít kus voňavého žvance a do 5ti let jsme v extralize :)).
MB
Související obrázky:
BMV Česká Třebová 7.1. 2018
7.1. se konal v České Třebové první turnaj barevného minivolejbalu v novém roce 2018. Polička vyrazila ve složení tří rodičů a 12 dětí. Kolik jelo celkem lidí a kolik jelo dívek, když víme, že chlapců jelo 8? A kolik vyhráli modří chlapci zápasů když víme že červení skočili první a osmí, děvčata stříbrná a známe-li fakt že jedno poličské družstvo skončilo poslední? A kdo se pominul na rozumu při sledování hbitých a snaživých děvčat v protikladu k flegmatickému a bezduchému pojetí hry modrých chlapců?
Gratuluji úspěšným sportovcům a jdu si koupi hůl. Nebude to dlouho trvat , o tréninku s ní vylezu na balkon a obřadně s hlasitým křupnutím ji nad hlavami některých jedinců zlomím. :))
MB
Související obrázky:
Závěr sezony 2017-chlapci
Kluci mají rozehrány dvě soutěže. Krajský přebor mladších žáků a krajský přebor přípravek. V obou soutěžích se nezadržitelně tlačí na stále vyšší pozice. Soutěž ale asi nebude dostatečně dlouhá, aby se stihli posunout na medailové pozice.
V prosinci se zúčastnili barevného volejbalu, kde se zadařilo i pár medailových pozic. Filip Mlynář a Kuba Findejs zlato, Jan Dvořák a Michal Sodomka stříbro, oba z červeného a Fanda Harašta, Matěj Bulva, Pavel Matouš a Lukáš Ondrák stříbro z modrého volejbalu. Bráno čistě statisticky se zaměřením na výkon z pěti družstev třikrát bedna.
V novém roce čekají kluky další turnaje v BMV a na jaře dohrát rozehrané soutěže krajského přeboru.
A slovo trenéra na závěr. Mnohokrát mě přijde, že trénuji prázdné obaly. Fyzicky dorazí na hřiště, ale duchem jsou v jiných dimenzích. Přeji jim tedy do nového roku ať se obě sféry propojí a pak si můžeme společně zazpívat. Výhledově -budeme všichni šťastní.
MB
Související obrázky:
Staň se trenérem, posílíš mír
Listopad je na konci a s klukama jsme objeli několik dalších zápasů v krajském přeboru přípravek.
Na polovině z nich byli rodiče za což jim skláním poklonu. Nevím, jak to probíhá, když nejsem, přítomen od rodičů mám až na vyjímky kusé informace. Zkusím vám přiblížit, jak to obvykle probíhá za mé přítomnosti.
Po pondělní mailové komunikaci mám potvrzené tři kluky z osmi. Ve čtvrtek nevydržím, začnu obvolávat abych zjistil že tři jedou sice na turnaj, ale ve floorbale. Zbývají dva, z nichž jeden je nemocen a druhý s tím světe div se počítá. Takže chybí jeden kus. Obvolám náhradníky a naštěstí seženu jednoho hráče navíc. Domluvený rodič, s tím taky počítá, ale nemá vůz, protože týden před tím havaroval. Půjčuji tedy moje auto a sám si zajistím druhý vůz z rodinných zdrojů.
Ve smluvenou hodinu H dorazí všichni. Někteří na místo srazu, jiní do své koupelny, aby si vyčistili zuby. Takže začnu nahánět ty v koupelně a s mírnou sekerou vyrážíme.
Cesta je nezajímavá, všichni kromě mě mají sluchátka na uších a pokyvují hlavou, každý do svého rytmu.
Po vyběhnutí na hřiště, má dres jeden ze tří. Hrát kluci začínají zásadně až za stavu 0-5, kdy už je to taková sranda, že se to nedá vydržet. Odbít se daří míče z neuvěřitelných pozic, ty lehké ovšem skončí v síti. Po vyslání zvěda, kdy a s kým hrajeme další zápas, se dozvídám o Chavlovicích, městě, které ani není na mapě. Možná proto se proti nám v chlapeckém přeboru postaví mezi chlapci i jedna dívka. V Chavlovicích je všechno možné.
Rozhodčí píská pouze těžkou síť, tu lehkou nechává být. Ovšem jenom do koncovky, kdy začne pískat všechno, ale dělá to s lehkou hlavou.
Je dobojováno, jede se domů kluci vysmátí a já zbitej jak Rocky v 10kole, ale šťastnej, že už to máme za sebou a vděčně očekávám šeď všedních dnů. Pokud by všichni potentáti, co hýbou světem byli trenéry mládeže, neměli by myšlenky na nic jiného, než žít a nechat žít. A proto staň se trenérem-posílíš mír :).
Související obrázky:
Ml žáci a přípravka- září 2017
Máme za sebou dva víkendy, kdy jsem se snažil zkombinovat tři soutěže najednou, jejichž termíny se vzájemně překrývali. Přípravka, mladší žáci a muži. Místy to bylo chaotické, ale zadařilo se. Všichni odjeli kam měli a zpět se vrátil stejný počet.
Ml žáci se rozkoukávají v soutěži, která je pro ně náročná, protože polovina týmu nehrála vloni ani trojkový volejbal a mladší žáci jsou už šestkový. Mají problém s místem kolem sebe a spíš se bojí, než by si to užili. Ale to odstraníme tréninkovou pílí. Zatím jistíme tabulku od spodu.
Přípravka měla být jeden tým, ale díky zákulisním machinacím a velkým očím konkurenčních týmů se musely přihlásit týmy dva. Nějak to snad logisticky zvládneme, zatím kluci vybojoali 6. a 8. místo, což je pěkný střed.
Speciální dík rodičům, kteří se nezalekli těžkého úkolu a ujali se rolí řidičů a trenérů. A ještě větší dík si dovolím připojit za to , že v termíny, které jsem rozeslal, vynechají nominovaní svěřenci návštěvy babiček, tetiček a strýčků, stejně tak jako rozhleden, hradů a jiných turistických atrakcí.
Ano, je třeba děti kulturně rozvíjet, ale zásadně mimo hrací termíny :)).
MB