Chlapci
Rychnovák 2017
V neděli 3.9. se skupina poličských parkuristů, společně se dvěma obětavými šoféry, vydala do daleké Lupenice na parkur kemp Rychnovák 2017. Kluci se nenechali rozhodit tím, že areál byl chudý na překážky a nápadně připomínal volejbalové kurty a od začátku začali pilně blbnout na tom co zrovna našli. Z těchto aktivit je na chvíli vyrušovala činnost na tom divným oranžovým povrchu, od kterýho jsou akorát špinavý boty. Trenérovi se podařilo je držet pohromadě ve vápnem vymezeném území a přesvědčit je aby ty balony co k nim furt někdo házel odráželi zase zpátky. Byla to docela zábava, jen ten trenér byl nějakej vystresovanej. Pořád se vztekal že prej na tři, když pro to není žádnej důvod. Zbytečně se to protahuje a zdržuje to od blbin na zábradlí. A když už to dali nahoru, jak chtěl, tak se zase rozčiloval. Je fakt, že se balon na chvíli ztratil z dohledu a vrátil se očouzenej od Kimovy právě vystřelené rakety. Nicméně stačilo vydržet do té doby, než ti týpci natočili 25 čísel a byl klid. Nakonec se i kouč uklidnil, protože kluci porazili tým, který ještě vloni hrál ligu mistrů v přehazované a to stačilo na krásné třetí místo.
Děkuji Leošovi za řidičské služby a už se nemůžu dočkat dalšího volejbalového turnaje.
Související obrázky:
Lupenice 20.8.2017
Z důvodu prázdninových povinností se mládežnického turnaje nemohlo zúčastnit ryze chlapecké družstvo, a tak nám vypomohla poličská děvčata. Pět boys ku třem girls.
Vzhledem k barvě nových dresů a s přihlédnutím k zastávce u kukuřičného pole jsme si odhlasovali název Zelený kabel a vrhli jsme se hájit barvy našeho města.
Stanovil jsem odvážnou strategii, kdy jsme si sebou nevezli žádné míče, protože jejich absence měla zvyšovat hlad po balonu na hřišti. Tato teorie se ovšem ukázala jako nepodložená.
Během hry se vyskytl zajímavý paradox. Dívčí složka organizovaná, poslušná, ukázněná, proti chlapecké složce mladých anarchistů nespoutaných nikým a ničím. Tato třaskavá směs ale zafungovala, protože smyslem účasti v Lupenicích bylo seznámit kluky se šestkovým volejbalem, což se i velkým dílem díky děvčatům povedlo. Zejména musím pochválit jejich podání, které bylo zbraní s níž si nezadá ani US bomba MOAB. Když to sedlo tak to tam spadlo. Kluci se snad nakazili ukázněností, děvčata trochou dravosti.
K překvapení všech se nám povedlo postoupit ze skupiny a v následných bojích jsme obsadili 9 místo z 12. Děkuji obětavému rodiči Janu Matoušovi, který celou akci podpořil svým řidičským uměním a kávou se sušenkama. Příště ty medaile přivezeme!!!
Související obrázky:
Přípravka chlapci závěrečný turnaj 4.6. 2017 SY
Skončila sezona, kdy kluci poprvé zkusili hrát soutěž(přípravka), poprvé se hrál modrý a pro některé i červený volejbal. Není třeba vyjmenovávat úspěchy a neúspěchy, ty se dají dohledat ve článcích předešlých.
Neodpustím si zamyšlení. Ať jde o jakoukoliv kategorii, všechny mají jedno společné. Buďto chci hrát nebo nechci. Viděl jsem zápasy, kdy jsem byl na kluky pyšný. Běhali, soustředili se, povzbuzovali, vztekali a nadávali, byli plní emocí. Šli do výměn naplno. A pak jsem zažil zápasy, kdy by parta slušně namotivovaných a lehce se pohybujících lenochodů přežvykujících lístky eukalyptu, přehrála moje svěřence lusknutím drápu. Přišlo mi, že klukům chybí u hlavního kůlu tlačítko play again a proto jsou z toho otrávení anebo možná překvapení, že v realitě je na všechno jenom jeden pokus. Nebo by možná nějaký Youtuber musel natočit instruktážní video s půlmilionem lajků s názvem „koukej makat“ .
Do další sezony bych klukům i sobě přál co nejvíce zápasů, kdy se daří, co nejvíce povedených bagrů, prstů i smečí a v hlavě přehozenou vyhýbku do stanice Vím co chci.
Související obrázky:
Turnaj přípravka chlapci 21.5.2017
21.5. proběhlo další kolo přípravky chlapců. K prvnímu zápasu jsme nastoupili v sestavě Nepodal, Nevybral, Nezasmečoval. Tato sestava ovšem nesplnila očekávání, tak jsem byl nucen prostřídat Nehnulem a Naštvalem. Poté co se Naštval zranil a Nehnul naštval nepodařilo se ze zbylé trojice namíchat správný mix motivace a dravosti. Výsledkem je sestup do skupiny C. Doufám, že mě představenstvo odvolá z pozice trenéra a místo mě angažuje psychologa. Pokud pojedu na další turnaj, musím sehnat kardiostimulátor. Protože mě jistojistě brzy šlehne.
Související obrázky:
Turnaj přípravka 7.5. 2017
V neděli 7.5. proběhlo další kolo v turnaji přípravek pardubického kraje. Hrají se tři výkonnostní skupiny, v Poličce se hrála ta prostřední, do které jsme na konci minulého roku postoupili. Na povrch se neodbytně drala ven otázka, zda udržíme pracně vybojovanou pozici nebo zda spadneme znovu do pralesa skupiny c.
Zjistil jsem, že nejenom anonymní mládež tráví sobotní program naplno do časných ranních hodin, ale i moji nezkažení, zodpovědní a čestní Mirkové Dušínové nejsou vyjjímkou a ačkoliv jsme turnaj pořádali, dorazili jako jedni z posledních. Nasazení během prvních dvou zápasů se dá lakonicky shrnout .. ono to nějak dopadne… . Což se potvrdilo, míč skutečně dopadl na zem, bohužel většinou do našeho území. Poté jsem musel chlapcům vysvětlit co je čeká, když jejich výrazy slušně vychovaných uspávačů hadů nezmizí a dostavil se pomalý, kontrolovaný leč nezadržitelný výkonostní posun směrem vzhůru. Výsledkem bylo konečné třetí místo v rámci nedělního turnaje. A to znamená, světe div se, udržení v prostřední výkonostní skupině.
Obrovský dík patří dobrovolným rozhodčím, Marušce, Alče , Karlovi a Lídě, bez kterých by to nešlo. Obzvláště Lída prokázala obětavost před kterou nelze než smeknout, protože kromě raního vstávání musela překonat i nastupující nemoc.
Ještě výsledky. 1. Lanškroun A, 2. Vysoké Mýto, 3. Polička, 4. Svitavy ,5. Litomyšl, 6. Lanškroun B
Související obrázky:
O českotřebovský pohár
Zatímco se necelá polovina poličské přípravky vypravila poslední dubnovou sobotu na víkend k babičkám, tři stateční odjeli do České Třebové reprezentovat naše město na poslední kolo českotřebovského pražce.
Ve hře bylo nejenom umístění v rámci daného kola, ale především pohár za celkové umístění tohoto třídilného seriálu. Ve hře jsme zaujali hlavně vytrvalostí a urputností než efektními hřebíky do soupeřova pole. Vzorem urputnosti je prý pro kluky Chuck Noris, který mimochodem jako jediný dvakrát dohrál do úplného konce Modrou velrybu :).
Potvrdili jsme vzestupnou tendenci formy po sedmém a šestém místě jsme tentokrát vydřeli páté místo. Celkově za všechny tři kola z toho bylo omračující, dechberoucí a sladce překrásné třetí místo. K poháru nám ještě přidali kyselé bonbony a tyčinku deli, takže značka ideál. Děkuji klukům za předvedenou hru a jsem rád, že došlo na má slova. My jsme ty medaile přivezli!!!
Související obrázky:
BMV 23.4. Lanškroun chlapci
23.4 měli všichni volejbaloví reprezentanti spartaku Polička velkou premiéru. Nastoupili k zápasům bez svého kouče ochranitele a byli vydání napospas běsnícím a po vítězství toužícím rodičům. Musel jsem totiž na školení trenérů mládeže. Téma bylo odborně nazvané, ale přeložil bych to asi takto: štafetka ani kokoska nemotivuje jak rákoska:).
Rodiče se ochotně nabídli, ostatně jako vždy když bylo třeba, za což jim děkuji.
Jelo se do Lanškrouna a kluci v myslích rodičů zanechali velice pozitivní dojmy z předvedené hry.
Po turnaji jsem měl několik horkých linek a všechny mě virtuálně poplácávali po zádech za předvedenou hru mých svěřenců. Ale to ne já, ale oni hrají s plným nasazením. Takže pochvala pro všechny co se zúčastnili. Turnaj navštívil i sám předseda spartaku Polička. Jeho revizní cesta proběhla bez komplikací a shledal, že borci udělali obrovský kus práce od jeho poslední kontroly. Ta proběhla před rokem a skončila předsedovým zraněním hlavy od toho, jak doma tloukl hlavou do zdi a zoufale křičel..“ to není možný..“ :).(tak se mu to líbilo)
Budeme dále pokračovat v tréninkové píli a jak už jsem napsal několikrát- my ty medaile jednou přivezeme!!!
Související obrázky:
BMV Česká Třebová-chlapci
V neděli 9.4. se seriál minivolejbalových turnajů přesunul do české Třebové. Vzhledem k nepříznivým statickým podmínkám 21.2. , uskutečnila se akce napůl v sokolovně a staré sportovní hale Na Skalce. Což způsobilo, že vzniklá asociace trenérů barevného minivolejbalu, na místě vybrala peníze na zedníka, který mezi oběma objekty vybourá díru, do které zazdí dveře. Běhat kolem celého areálu kvůli přesunu do druhé tělocvičny, která je za sousední zdí, vzalo energii nejednomu z trenérů.
Účast chlapců v turnaji bych shrnul následovně. Zanechali jsme obrovskou stopu na nedělní volejbalové mapě našeho regionu. Byla to stopa ekologická, protože bylo třeba 11 osobních automobilů, abychom přepravili komplet všechny volejbalu chtivé hráče. Rozptylové podmínky však byly příhodné, takže jsme to zvládli bez smogového oblaku nad kolonou.
Volejbalový otisk do historických tabulek se povedl pouze děvčatům. Chlapci vyšli naprázdno.
Jak jsem psal výše, rozptylové podmínky působily hlavně na ně. Budu muset najmout mentálního kouče. Jednoho osvědčeného znám. Jmenuje se Igor Hnízdo. A příště ty medaile přivezeme!!!
Související obrázky:
BMV Dolní Újezd 2017
Sluníčko svítí, nebe bez mraků, teploměr atakuje 25 stupňů a venku nikdo, protože většina volejbalového potěru se sjelo do Dolního Újezda. V místí školní hale se hrálo další kolo BMV. Zařídit dopravu všech zúčastněných byl úkol složitý, ale podařilo se. Vzorový konvoj nám mohly závidět i jednotky NATO nedávno projíždějící přes naši republiku. Jenom nám nikdo nemával.
Zástupci poličských boys jsme měli v sobotu i v neděli. Všem našim chlapcům je přirozená herní činnost a každý psycholog potvrdí, že hra je normální, žádoucí a potřebná pro rozvoj dítěte. Bohužel chlapci si oblíbí vždy tu , která se momentálně nehraje. Takže o víkendu nám toho šlo mnoho , volejbal však pouze okrajově. Bylo příliš mnoho vnějších rušivých vlivů, ale aby jsme hned dvakrát zapoměli nastoupit k zápasu, to tu ještě nebylo. Podle metodiky však aplikuji pozitivní zpětnou vazbu, takže musím pochválit za doslova elektrizující povzbuzování, v kterém nebojím se toho slova, jsme předčili i některé zkušené rozdmýchávače. Čekám telefonát od baníkovských ultras hooligans s žádostí o nácvik slušného fandění. Kluci si to užili, většinu času strávili zavěšení v lanoví, ti odvážnější s děvčaty v šatně. Na hřišti se moc nezdržovali, proč taky že? Vyválčili jsme třetí místo v červeném volejbale( Filip a Kuba) Na další kolo si beru krabičku neurolu a užiju si to i já.
Související obrázky:
O TŘEBOVSKÝ PRAŽEC
Ještě ve středu bylo hráčů na dvě družstva, v den D ale zbyli pouze tři mušketýři, kteří si udělali čas a dorazili před sokolovnu ve smluvených 7.50hod. Tedy až na jednoho, jehož rodič si ještě musel dopít kafe a zajít na záchod.
A stejně jako oni i my jsme vyrazili ve čtyřech hájit čest poličského království do České Třebové. Mathyldos, Fandhos , Trooolis a já. Turnaj poněkud nabobtnal na 20 družstev. V tak těžké konkurenci jsem zaznamenal hned několik prvenství pro poličský tým.
1. Jediní jsme hráli s liberem. Trooolis si totiž zapoměl dres.
2. Nejrychleji jsme se naštvali na soupeře. Hráči Vysokého Mýta nám totiž ohnuli cedulku na šatně přesně v nápisu Polička a to je nejhorší křivda ever.
3. Jako první jsme v bufetu sháněli párky v rohlíku.
Výprava byla úspěšná, ve skupině jsme prohráli jeden zápas, z čehož pramenilo třetí místo ve skupině. Finálový zápas o páté místo jsme přenechali borcům z České Třebové, jako domácí si totiž před zápasem okoukli kde je koncová čára hřiště a přes náš hluboký defenzivní blok ji trvale bombardovali. Nepomohly ani naše rychlé brejky ze zabezpečené obrany.
Odvážíme si 6. místo a příště si rozhodně nenecháme ohnout cedulku. Jeden za všechny, všichni za jednoho!!!
Související obrázky:
